Vytváření příležitostí
19.06.2018
Počet shlédnutí: 3446
Oslovit někoho znamená vytvářet možnosti
Flirtování je o komunikaci. Komunikace je všeobecně věc, se kterou má většina lidí menší či větší problémy. Navázat rozhovor s někým, koho neznáme, vůbec není tak jednoduché. Pokud se k tomu jedná o sympatickou osobu preferovaného pohlaví, může být takové obyčejné oslovení pěknou výzvou. Koneckonců nechceme vytvořit nesprávný dojem a ani nechceme, aby náš protějšek hned při první věte poznal, že bychom z této nezávazné komunikace rádi vyvázli s jeho telefonním číslem v kapse.
Oslovení někoho, koho neznáme, je vytvářením možností.
Dovolte nám uvést několik příkladů:
Mladá pohledná slečna nastoupí do vlaku a zjistí, že zrovna v jejím kupé sedí mladý pohledný muž. Mohla by ho oslovit přímo, což by bylo velice očividné a přímé, tudíž oběma stranám trochu nepříjemné. O něco elegantnější možností je vytvořit nějakou příležitost k oslovení. Jak? Ona slečna třeba vůbec neměla v úmyslu ukládat zavazadlo do odkládacího prostoru, protože by to bylo příliš namáhavé. V rámci vytváření příležitosti bude však zcela v pořádku, když se o to začne pokoušet. je onen mladý pán alespoň trochu pozorný, okamžitě se chopí příležitosti a pomůže jí. A máme první kontakt. Pokud mají oba zájem, začnou si povídat. Pokud ne, budou se po zbytek cesty ignorovat. Důležité však je, že slečna svou změnou zavazadlového plánu vytvořila příležitost k navázání kontaktu s někým cizím.
I pro příklad číslo dva bychom mohli zůstat ve vlaku. Mladý pán třeba nastoupí a zjistí, že v jeho kupé sedí mladá pohledná dáma, kterou by rád oslovil. To mohl udělat přímo, ale nejspíš by dostal košem. Nebo by si mohl pomoci malou lží. 'Promiňte, myslím, že sedíte na mém místě' (nesměle, s úsměvem). 'To není možné, 65. Mám na to místenku'. Mezitím už mladý pán vytáhl vlastní lístek. 'Ach, máte pravdu. Překoukl jsem se, mám 63. To je nepříjemné, promiňte. Teda že vy si to číslo místenky jen tak zapamatujete. Já se můžu dívat stokrát a nic.' (uvolněně, s úsměvem).
Náš příkladový mladík samozřejmě věděl až moc dobře, jakou má místenku. Kdyby si však tiše sedl na své místo, byla by to ztracená příležitost k hovoru. A co když si slečna mladíka dále nebude všímat? Vůbec nic! Navázat delší rozhovor, ze kterého se vyvine třeba rande není povinností, ale pouze jednou z možností.
Toto byly jenom dva příklady. V rámci vytváření příležitostí můžete být nápadití. Zeptejte se na cestu, nechte si v knihkupectví něco doporučit, požádejte o rozměnění peněz, zeptejte se, zdali ten autobus staví tam- a - tam, požádejte o pohlídání věcí zatímco budete pryč, požádejte o oheň atd. Doptání se na cestu a požádání o laskavost jsou asi nejlepšími možnostmi pro vytvoření příležitostí už proto, že se dají využít kdekoli, jsou nenápadné a po zodpovězení dotazu se mohou obě strany volně rozhodnout, zdali začnou konverzaci nebo ne. Většina lidí je milá a pravděpodobnost, že se vám budou snažit pomoci je docela vysoká, tudíž pravděpodobnost odmítnutí velice nízká. Dalším bonusem je, že lidi, kterým jsme prokázali laskavost nám připadají sympatičtější než lidé, kterým jsme laskavost neprokázali. Ideální konstelace.
Takže: Koukejte se koukat kolem sebe, přestat se stydět, berte komunikaci jako zábavu a hlavně: vytvářejte příležitosti, ať to oslovování jde lépe.
Hodně úspechů! :)
